Optimální fungování imunitního systému není samozřejmostí
Kdy je obranyschopnost organismu efektivní? Odpověď je dávno známá – pestrá strava, dostatek pohybu, spánku – jednoduše zdravý životní styl. Vztah imunity a koronaviru však takto jednoduchý není.
Riziko nákazy totiž kromě jiného
zvyšují i některé zdravotní problémy. Mnohé z nich nedokážete ovlivnit, respektive eliminovat ani dodržováním uvedených doporučení.
Příkladem jsou dědičné a respirační choroby, nádory, diabetes, ateroskleróza a další chronické zánětlivé stavy, které jsou pro COVID-19 komorbiditou (přítomnost jednoho nebo více onemocnění souběžně s existencí primárního onemocnění). Co ovšem dokážete ovlivnit, je
posilování imunity. V případě koronaviru to znamená, že posílená imunita může do jisté míry riziko nákazy snížit.
V čem tedy spočívá důležitost zvyšování odolnosti organismu před SARS-CoV-2? Ne v rezistenci člověka vůči viru, ale
v mírném průběhu COVID-19 po infikování. Vyjádření českého imunologa, RNDr. Karla Drbala, Ph.D., poskytuje přesnější odpověď:
„Co je kriticky důležité pro zabránění vážnému průběhu COVID-19, je utlumit imunitní odpověď, která stojí za rozvojem chronického zánětu. Tomu, kromě jiného, napomáhá i vitamin D (ve větších dávkách) – dobré je dostat ho na úroveň mezi 50–100 nmol/l.“
I obezita je komorbidita
Nadměrná hmotnost je pro člověka rizikovým faktorem obecně, ale v souvislosti s koronavirem obzvlášť. I imunolog Karel Drbal poznamenal, že:
„Obezita je důležitým faktorem pro predikci přehnané reakce proti SARS-CoV-2 směrem ke COVID-19 a jeho negativnímu vývoji.“ Potvrzují to také data týkající se COVID-19. Například britský resort zdravotnictví uvádí, že ohroženou skupinou jsou především osoby, jejichž BMI ≥ 40. Je ale třeba pamatovat na to, že i bez ohledu na koronavirus představuje obezita riziko pro zdraví. Podle WHO je středním rizikem obezita 1. stupně (BMI 30,0–34,9), vysokým rizikem obezita 2. stupně (BMI 35,0–39,9), život ohrožujícím rizikem obezita 3. stupně (BMI ≥ 40).
Nejen poslední zmíněný index tělesné hmotnosti může
v kombinaci s COVID-19 signalizovat nežádoucí proces. Imunolog Karel Drbal v této souvislosti uvádí:
„Tuková tkáň (dolní limit je BMI > 30) produkuje velké množství prozánětlivých faktorů do celého těla. Jedním z nich je i IL-6, který se zdá být tou podstatnou molekulou pro rozvoj chronického zánětu v plicních sklípcích u COVID-19.“
Pomohou pohybové aktivity?
Ano i ne. Nejednoznačnost odpovědi tkví v časovém horizontu pohybových aktivit u obézních lidí. Pokud jste začali sportovat až v důsledku pandemie SARS-CoV-2, zmiňovaný efekt tukové tkáně bude pravděpodobně probíhat beze změny – tím vás ale neodrazujeme od pokračování v trénincích, naopak!
Fyzická aktivita kromě jiných benefitů totiž
zvyšuje počet buněk imunitního systému.
Jelikož COVID-19 napadá plíce a obezita jim do značné míry ztěžuje inhalaci kyslíku, tento vzájemný vztah může být pro člověka i výsledkem neslučitelným se životem. Proto mají v tomto případě
význam pohybové aktivity, které posílí imunitu a pomohou ke snížení nadváhy. Musí však být vykonávány
postupně, dlouhodobě a pravidelně (obézní lidé by měli začít se sportem zlehka, kvůli možným zdravotním komplikacím).
Suplementace vitaminu D v období koronaviru
Problematiky týkající se potřeby doplňování vitaminů, především vitaminu D (D3), jsme se již dotkli. Jeho vliv na imunitní systém je zřejmý, optimální denní dávky známé.
Otazník však visí nad jeho vhodnou koncentrací v organismu obézního člověka. Připomínáme, že WHO doporučuje vystavovat tělo slunečnímu záření v trvání 30 minut denně (bez ohledu na současnou pandemii). V době šířící se nákazy však nemusí být doping ze sluníčka postačující (ačkoliv je více než vítaný). A to platí hlavně pro obézní lidi.
Hladina vitaminu D totiž negativně koreluje s vysokou hmotností člověka. Jeho nízká hladina se spojuje s vyšším procentem tukové tkáně, BMI i nižším HDL (cholesterol). Z toho vyplývá, že při obezitě je vysoce pravděpodobné, že hodnoty „déčka“ optimální nebudou. Proto je potřeba tuto hladinu
zvýšit více než na úroveň optima, u obézních lidí podstatně více. Přesné údaje o tom, co je v tomto případě více, zatím potvrzené nejsou. Směrodatná však může být informace o hypervitaminóze z vitaminu D.
K té může dojít jen při nadměrném příjmu potravinových doplňků, ne při konzumaci jídel s obsahem tohoto vitaminu nebo během slunění.
Nejvyšší tolerovanou dávkou u dospělého člověka je 124 nmol/l. K hyperkalcémii (protože nadměrné množství vitaminu D způsobuje i nadbytek vápníku) však dochází až při dlouhodobém příjmu nad 230 nmol/l. Uvedená čísla mohou být u obezity indicií, avšak telefonické konzultaci s lékařem se nevyrovnají. Přesněji napoví vaše zdravotní dokumentace.
Účinná strategie
Taktika odolávání šířícímu se novému koronaviru nespočívá ve vychytralosti, ale v diplomacii. V praxi to znamená, že ačkoliv
není jisté, že se jako jednotlivec vyhnete onemocnění COVID-19, můžete si zajistit jeho mírný průběh. Jak? Dodržováním karanténních opatření, ale i činnostmi, které jsou běžnou součástí života, a navíc jsou příjemné.
Bez ohledu na to, kolik vážíte, odpočívejte, dopřejte si dostatek spánku, věnujte se kreativním činnostem, zapojte do nich rodinu, a hlavně se snažte vyhnout stresovým situacím – ano, v tomto období je mnoho důvodů, které vám to ztěžují. Ale! Stres je nepřítelem imunity a vy potřebujete přátele. Jsou nimi nepochybně i
aktivní pohyb a vitamin D. Nezapomínejte na ně (nejen během pandemie) a oni nezapomenou na vaše zdraví…
